Otto Wichterle a vynález silonu
Profesor Otto Wichterle, známý především jako vynálezce měkkých kontaktních čoček, se také významně podílel na vývoji syntetických vláken. Ve 40. letech 20. století se svým týmem v Československu vyvinul polyamidové vlákno, které dostalo název silon.
Silon byl československou odpovědí na americký nylon a měl podobné vlastnosti – byl pevný, pružný a odolný. Toto syntetické vlákno se brzy začalo používat k výrobě punčoch, které nahradily tehdy běžné hedvábné nebo bavlněné punčochy. Silonky, jak se jim začalo říkat, se staly hitem mezi ženami díky své jemnosti a dlouhé životnosti.
Wichterleho objev měl však mnohem širší využití. Silon se používal nejen v textilním průmyslu, ale také při výrobě lan, sítí nebo technických vláken. Přestože byl tento vynález velmi úspěšný, Wichterle z něj osobně neprofitoval, protože veškerá práva na jeho vynálezy patřila tehdejšímu státu.
I přesto zůstává silon jedním z nejvýznamnějších materiálů československé vědy a je dalším důkazem Wichterleho geniality.
Otázky k textu:
- V kterém období Otto Wichterle vyvinul polyamidové vlákno silon?
- Jaký byl hlavní důvod vývoje silonu?
- Jaké vlastnosti měl silon ve srovnání s přírodními materiály?
- K čemu se silon nejčastěji používal?
- Proč Wichterle osobně neprofitoval ze svého vynálezu?
- Jaký význam má silon pro textilní a technický průmysl?
