Hry jako příprava na felinoterapii a (nejen) klikr trénink
V tréninku při přípravě týmu na felinoterapii lze využít mnoho různých her, při nichž se učí kočka i handler poznávat jeden druhého, navazovat efektivní komunikaci a rozumět řeči svého těla. Také učíme kočku částečně ovládat své chování a paradoxně ji i učíme říkat NE.
Pro trenéra či handlera je nutná dobrá znalost tréninkových postupů. Musí mít připravený jasný, jednoduchý a realistický učební plán, osnovy a pomůcky - stručně řečeno, musí vědět jaká hra se bude hrát a proč. Je třeba, aby měl připraveno několik záložních plánů, protože každé kočce vyhovuje něco jiného a preference se mohou měnit i den ze dne. To platí i pro návštěvy v zooterapii. Je tedy třeba být flexibilní, naslouchat potřebám kočky, zařízení i svým vlastním. Jen handler, který je v dobrém psychickém rozpoložení může přinést radost kočce i klientovi.
Hry trénujeme nejprve v klidném prostředí, posléze přidáváme rušivé vlivy, hrajeme je všude, kde je to možné, aby si kočka zvykala a běžné prostředí zařízení a zároveň abychom sledovali její reakce a byli připraveni změnit aranžmá návštěvy či vybrat pro tým jiné zařízení.
Hry zároveň slouží i pro práci se stresem. Lze tedy rozlišovat :
- Relaxační hry
- Hry k vybití energie
- Poznávací hry
Hra „I spy“, česky "A co ouško" - jedná se o hru americké trenérky zvířat a mezinárodní rozhodčí psů Terry Ryan„ která se v USA podílela na vytváření programů pro Animal Assisted Activities. Tuto hru lze hrát jak na společném setkání týmů, tréninku či v on-line prostředí. Hra se hraje ve dvojicích, handleři mají zvířata na klíně či vedle sebe v pelíšku, přepravním kočárku atd. Hráči se střídají a jeden z nich vždy řekne nějakou část těla a druhý hráč se dotkne této části těla své kočky. Hodnotí se reakce kočky, dotyky handlera, schopnost číst řeč těla kočky, schopnost handlera snižovat při interakci stres u své kočky a číst řeč těla druhého zvířete i handlera. Hráči se střídají. Je vhodné, pokud můžeme pořizovat videozáznam a po hře společně vyhodnotit interakce.
Školka - tato hra dostala svůj název podle dětské hry s míčem či se švihadlem, při které se opakují cviky od nejjednodušších po nesložitější od 10x pro nejjednodušší cvik po 1x,pro nejtěžší cvik. Pokud se hráč zmýlí, opakuje od začátku.
Princip hry se zvířetem je podobný, je ale třeba citlivě volit pořadí cviků a jejich počet opakování, aby se pro kočku stále jednalo o přitažlivou zábavu. Velmi výhodné je opakování jednoduchých herních prvků pro Impuls control, například pomalého odměňování (PhD. D.A.Jones), hry s kalíšky a ping-pong her (J. Posluns), targetingu, osmiček kolem nohou, vyskakování a seskakování na židli, povelů sedni, lehni atd. Musíme mít na paměti, že odměňujeme i NE, nemá zájem pokračovat ve hře, které nám kočka sděluje tím, že se od nás otočí hlavou, odkloní tělem, otočí se zády či odchází. Zejména u koček je rutinní opakování známých cviků součástí kontroly prostředí, což je jeden z nejdůležitějších primárních posilovačů chování a může kočce pomoci získat větší sebejistotu v zařízení kam jsme nově přišli pracovat..
Kalíšek s pamlskem
Do kalíšku dáme pamlsek. Dokáže ho kočka vylovit ? Není důležité, jakou techniku k tomu použije, ale to, jestli kočku pamlsek v kalíšku zajímá a má snahu ho získat, aby si na něm pochutnala. Pokud si kočka není jistá, zda o pamlsek stojí, můžeme se pokusit ji nalákat tím, že pamlsek položíme okolo kalíšku či na jeho okraj. Kalíšek by měl být dost malý na to, aby do něj kočka nemohla strčit hlavu a začala používat tlapku.
Pokud kočka používání tlapky moc nezvládá, pomůžeme jí potravními hlavolamy, do kterých musí tlapičkou sáhnout, aby se zmocnila pamlsku či jídla. Tyto potravní hlavolamy mohou být kupované (míčky s otvory, vajíčka, myšky s otvory, kočičí Kong, míček na floorball), ale i doma vyráběné z tužších krabic či dózy na potraviny. Vyvinout úsilí pro získání potravy je pro kočku normální a zdravé chování.
Rozdíl v používání potravního hlavolam u a tréninku je v tom, že s potravním hlavolamem pracuje kočka nezávisle na člověku, kdežto v tréninku pracují oba partneři tréninkového dialogu společně.
Pokud se kočka sama snaží získat tlapkou pamlsek, je snazší převést toto chování do tréninku.
Najdi odměnu ve třech kalíšcích
Na zem postavíme dnem dolů tři kalíšky, ale pouze do jednoho umístíme odměnu. Má kočka snahu dotknout se kalíšků a zjistit, kde je odměna ? Má snahu se pamlsku zmocnit ? Pokud ano, můžeme hrát.
Luring - magnet behavior
V této hře budeme hodnotit, zda kočka následuje pamlsek jako magnet. Tento typ tréninku se nazývá luring a je to jedna z nejjednodušších tréninkových metod. Neměli bychom ji však používat příliš často, protože vytváří pasivního žáka a může i vyvolávat frustraci. Nicméně i luringem lze naučit mnoho chování, například otočku.
Vezmeme do špetky pamlsek, který má kočka ráda a pomalu ji navádíme rukou s pamlskem. Toto chování posléze převedeme na targeting, kdy navádíme prstem a při přiblížení se do stanovené pozice odklikneme a odměníme. Pokud kočka následuje pamlsek (lekce musí krátká a vždy následuje odměna), můžeme začít s klikr tréninkem.
Pozornost
V této hře budeme odhazovat pamlsek stranou a sledovat, jestli se k nám poté, co si na něm pochutná, vrátí zpět. Pozornost patří mezi nejdůležitější stavební prvky tréninku. Při tomto testu se snažte minimalizovat všechna vyrušení, aby vám kočka mohla věnovat plnou pozornost. Odhazování pamlsku a návrat k vám je důležitý základní krok mnoha tréninkových cvičení v klikr tréninku (kočičí škole). Když se k vám kočka vrací, sděluje vám, že je připravená pracovat a víte, že má z tréninku radost.
Zkouška targetu
V tomto testu položíme pamlsek na zem a budeme sledovat, jestli si pro něj kočka přijde. Použijte svůj prst a na pamlsek ukažte. V tréninku postupujeme většinou tak, že kočka na odměny nevidí, ale v tomto testu budeme postupovat tak, že odměnu uvidí kočka přímo před sebou. V tomto cvičení potřebujeme zjistit, zda kočka reaguje na odměnu a zda jí chutná.
Pokud jsme byli úspěšní, můžeme za použití tohoto testu okamžitě přejít k targetingu - tedy k ukázání prstem nebo tyčkovým targetem na pamlsek a odkliknout přiblížení. Po několika málo opakováních již pamlsek na zem nepokládáme, ale odklikneme a odměníme až dotyk kočky na target. Tak přejdeme naprosto plynule a přirozeně ze hry k téninku.
Luring - lžička s potravou
V tomto testu se zaměříme na to, zdali kočka bude sledovat lžičku s polotekutou potravou. Úkolem je olíznout lžičku. Je skvělé, pokud máme mnoho různých odměn - tedy potravy, která naší kočce chutná. Čím více druhů odměn máme k dispozici, tím má kočka v tréninku větší šanci.
Navádění na polotekutou potravu na lžičce či dřevěné špachtličce lze použít k nácviku prvků agility (slalom, překážky, tunel) nebo trénink pro chovatelskou i veterinární péči. (Pozn. Překážkovou dráhu či slalom lze vyrobit i z gumových zvonů na čištění odpadů.)
Bucket game (Misková hra, Zenová miska)
Bucket game neboli Miskovou hru vytvořil britský biolog a trenér zvířat Chirag Patel. Je to hra, která slouží k tréninku pozornosti, sebeovládání zvířete a budování výdrže a má široké uplatnění v chovatelské a veterinární péči i ve felinoterapii. Pro tuto hru potřebujeme misku s pamlsky, klidné místo k tréninku a nadšeného kočičího studenta.
V první fázi tréninku držíme ruku s miskou ve výši ramen a odměňujeme pohled na misku či oční kontakt a všechny čtyři nohy na zemi. Kočka tedy může sedět, ležet nebo stát. Pokud by měla snahu vyskočit či tlapkou hrábnout po pamlscích, dáme misku výše. V každém tréninkovém kroku misku postupně snižujeme - tedy do úrovně hrudi, pasu, kyčlí, kolen, kotníků - až nakonec miska spočívá několik centimetrů před kočkou. Vždy platí, že pokud se kočka snaží dosáhnout si pro pamlsek sama, vrátíme se o krok zpět.
Ve druhé fázi tréninku trénujeme již pouze oční kontakt s miskou. Kočky jsou zvířata, která neustále sledují pohyb ve svém okolí - je to součást loveckého chování. A zejména pro veterinární péči je výhodnější přesměrovat jejich pozornost jinam, než k našim očím, protože kočky sledují, kam směřuje náš pohled - tedy například k lékům, masti, nástrojům. Zároveň odměňujeme i to, když s námi již kočka nechce trénovat. Pro tento případ můžeme mít připravený malý potravní hlavolam. Postup je stejný jako v předchozím případě.
Můžeme trénovat i tzv. Zenovou ruku (PhD. Debbie Johns), kdy podáváme pamlsky z ruky, ne z misky. Trénink postupně rozšiřujeme na dotyky, prohmatávání, jemné stisky na kůži atd. - viz článek Trénink dotyků v této rubrice. Dále trénujeme výdrž, kdy stvrdíme oční kontakt na misku a odměníme s mírným zpožděním, například 1-2-3 vteřiny a intervaly postupně střídáme v proměnlivém pořadí. Tento trénink můžeme zařadit až při spolehlivém zvládnutí předchozích stupňů. Za spolehlivé pokládáme to, když kočka z 5 pokusů reaguje 4 - 5 x správně. Zenovou ruku využijeme ve felinoterapii mnohokrát a kombinujeme ji s pomalým odměňováním, kdy zpomalíme své pohyby a kočku tak celkově zklidňujeme.
Jak v případě Zenové misky, tak Zenové ruky můžeme používat bridge, který je ale odlišný od bridge pro aktivnější činnosti. Velmi vhodné je kliknutí ústy, případně tiché slovo, která máme vyhrazeno pouze a jen pro tuto příležitost.
Počítací hra
Autorem této hry je opět Chirag Patel. Hra je původně určena k nenásilnému přivolání psů a upoutání jejich pozornosti. V našem případě slouží k upoutání pozornosti a přivolání kočky. Poodejdeme stranou, sedneme si do dřepu a předstíráme počítání pamlsků. Jakmile kočka přiběhne, odměňujeme a posuneme se zase dál, kde opět v dřepu předstíráme počítání. Lze použít i bridge.
Dokážeš to všechno sníst ?
Hra vytvořená Dr. Amy Cook k převedení pozornosti u psů. Lze ji hrát i s kočkami, které jsou silně motivované potravou. Pokud potřebujeme převést pozornost kočky, přivoláme ji k sobě buď gestem nebo slovem, můžeme zkombinovat i s počítací hrou. Rozhodíme pamlsky po zemi, případně ukazujeme i prstem (targetem) na pamlsky a kočku povzbuzujeme. Odvedeme tak její pozornost od rušivého vlivu v okolí.
Hry, které s kočkou hrajeme nám zároveň slouží jako informace o úrovni stresu, v níž se kočka nachází. Pokud je kočka příliš rozrušená, většinou odmítá obojí. Pak je na místě pokusit se snížit úroveň stresu změnou prostředí či odvedením pozornosti, případně rutinními již naučenými cviky, které se pro kočku stávají součástí její kontroly nad prostředím, tedy primárního a většinou i nejdůležitějšího posilovače chování.
Zde je na místě zmínit i anglický výraz Impuls control - jedná se o stav, kdy má kočka pod kontrolou své chování, dovede se ovládat. Můžeme rozlišit tři zóny tzv. PRAHU, při kterých definujeme, jak vysoký stres kočka cítí a jak dokáže ovládat své přirozené chování. Tyto zóny si můžeme představit opět jako barvy na semaforu : zelenou, oranžovou a červenou.
V zelené zóně je kočka klidná a zdá se, že spouštěč chování (například hluk či cizí pach) nevnímá. Má uvolněný tělesný postoj, je ochotná si hrát (trénovat) a ochotně přijímá pamlsky.
V oranžové zóně může dojít k náhlému přechodu z klidu do stresové reakce kočky, je to zóna, kterou nacházíme pod pomyslnou linkou stresových reakcí u stresového trojúhelníku PhD. Františka Šusty.
V červené zóně je spouštěč chování - stresor - natolik silný, že kočka vykazuje jednu ze základních stresových reakcí : útěk, útok nebo zamrznutí. Jednotlivé reakce mohou rychle přecházet jedna v duhou, pokud kočka nemá možnost volby. V této pomyslné zóně s námi kočka nespolupracuje, trénink ani odměňování není možné.
Pokud pracujeme na seznamování s novými věcmi, které kočce mohou nahánět strach (klasické podmiňování, pozitivní asociace), nebo se snažíme snížit citlivost k podnětu (kontrapodmiňování), vždy pracujeme (trénujeme, hrajeme si) v zelené zóně.
Možnost volby a výběru je nejdůležitější pravidlo, na které bychom měli mít vždy na mysli.